Články

Konsorcium W3  , které se přístupností také zabývá, vydává soubor pravidel označených jako ATAG  (Authoring Tool Accessibility Guidelines). Ty mohou být pro vývojáře dobrým vodítkem pro tvorbu přístupného CMS. Většině lidí možná zprvu přijdou dost složité, často až nepochopitelné. Pojďme si tedy jejich základy shrnout, doplnit a vysvětlit.

Oblast tvorby přístupného CMS lze rozdělit na 2 části:

• přístupnost generovaného obsahu,
• přístupnost samotného CMS.

Jsou to věci dost odlišné a obě musí splňovat rozdílná kritéria. V tomto článku se zaměříme na první bod, ale již teď mohu slíbit, že se k tomu druhému v budoucnu vrátím v pokračování tohoto článku.

Tvorba přístupného obsahu

Základním požadavkem na CMS je v dané souvislosti umožnit autorovi vytvářet přístupný obsah. CMS mu v tom nesmí bránit. Rozsáhlejší CMS obvykle obsahují vlastní značkovací či dokonce programovací jazyk. Tento jazyk by měl například, stejně jako (X)HTML, umožňovat doplnit alternativní obsah za netextové prvky.

Správný CMS by měl zachovávat během publikování, transformací či exportu dat všechny informace týkající se přístupnosti. U dobrého nástroje totiž platí, že generovaný obsah dodržuje pravidla přístupnosti WCAG  . Pokud toto nástroj nesplňuje, musí dát autorovi obsahu vědět, že je přístupnost porušena. Některé CMS obsahují vlastní šablony, u nichž musí zároveň zajistit jejich soulad s pravidly WCAG.

Standardy nade vše

Velkým problémem je publikování netriviálních prvků, jako jsou matematické vzorce či komplexní tabulky. Málokdo asi zná značkovací jazyky jiné než (X)HTML či XML. Kromě nich však existují i další, které jsou navržené pro konkrétní oblasti (např. MathML pro matematické výrazy, MenuML pro tvorbu menu). Tyto jazyky jsou uzpůsobeny tak, aby zároveň zachovávaly přístupnost. Proto je důležité generovat kód využívajících příslušných jazyků, pokud existují. Jejich seznam naleznete například na adrese webu konsorcia W3.org  . Díky dodržení těchto pravidel si například slepý člověk pohodlně přečte pomocí hlasové čtečky vzorec psaný v MathML. Vzorce jsou však ještě stále na webu nejčastěji vkládány jako obrázky.

Samozřejmostí je, aby CMS generoval validní kód. Vyplývá z toho povinnost během publikace kontrolovat výstup pomocí některého z validátorů (např. validátor W3C  ). Pokud CMS z jakéhokoli důvodu nemůže vygenerovat validní kód, musí o tom opět dát vědět autorovi.

Podpora tvorby přístupného obsahu

Ačkoli to může znít jako kacířská myšlenka, není třeba u některých zvláštních webů dodržovat všechna pravidla přístupnosti se stejnou přísností (WCAG například rozlišuje tři úrovně: AAA, AA, A). CMS by se tedy měl autora nejdřív zeptat, zda chce zahrnout alternativní informace do kódu či nikoli. Dobrou vlastností je v tomto případě schopnost zobrazit náhled stránky, jak bude vypadat v alternativním módu (bez obrázků a kaskádových stylů). Autor se tak může rozhodnout, zda jsou alternativy důležité.

Jedna z obecných vlastností CMS aplikací je pomáhat autorovi vytvářet strukturovaný obsah a oddělit informace od prezentační části. To záleží z větší části na nastavení CMS pro konkrétní případ. Předpřipravený obsah občas obsahuje popisky sám o sobě (např. video obsahuje popis, co se děje). Využití těchto informací může autorovi ušetřit spoustu práce.

Mezi nejčastější chyby většiny CMS patří automatické doplňování alternativního obsahu, pokud je autor nevyplnil. U obrázků například doplní do atributu ALT nadpis článku apod. Správným postupem je však příslušný atribut vypustit nebo požadovat jeho doplnění. Stejně tak je chybou znovu používat dříve publikované alternativní informace bez souhlasu autora. Výjimkou jsou známé věci (například navigační lišta). Ne nutným, ale velmi užitečným řešením je nabídnout nástroj pro správu, editaci a znovupoužití alternativních ekvivalentů pro multimediální objekty.

Kontrola a oprava nepřístupného obsahu

Zásada č. 1 dobrého CMS je informovat autora o nepřístupnosti obsahu. Ta může nastat už tím, že CMS prostě nepodporuje některou ze zásad přístupnosti. Může však také nastat plněním nevalidního obsahu autorem. V tom případě je třeba vložené informace kontrolovat a autora upozornit. V případě problémů by CMS měl být schopen autorovi pomoci v opravě problémů s přístupností. Byť jen naznačení místa chyby může být dobrá pomoc. Je nutné mít vždy na paměti, že ne všechny zásady přístupnosti lze kontrolovat strojově. Informovanost a zkušenost obsluhy CMS tak zůstává nutným předpokladem.

Jelikož se oblast značkovacích jazyků stále vyvíjí, snadno se stane, že autor zná lepší řešení než samotný CMS. Potom by mu měla aplikace umožnit vložit vlastní kód, třebaže ho CMS nezná. Věcí navíc může být přehled přístupnosti dokumentu, který se však určitě neztratí. Robustnější nástroje mohou autorovi umožnit transformovat prezentační kód porušující strukturu na strukturovaný kód, a prezentační kód používaný pro styly do CSS. Jedná se o XSLT transformace zabudované do CMS.

Nápověda a dokumentace

Často opomíjené, avšak jedny z nejdůležitějších součástí každé aplikace, jsou nápověda a dokumentace a to s ohledem na diskutovanou přístupnost. Kdo někdy vytvářel softwarový produkt ví, jakou to dá práci. V rámci CMS jde o zdokumentování všech částí, které produkují přístupný obsah. Je nezbytné popsat, jak se používají a uvést příklady. Další věcí je zajistit, aby v dokumentaci byl přístupný obsah. Všechny příklady musí samozřejmě splňovat pravidla přístupnosti.

Existuje takový CMS?

Jistě všechny z Vás po tom výčtu vlastností, které musí CMS splňovat, zajímá, zda vůbec některý takový existuje. Upřímně řečeno v plném rozsahu zatím asi ne. Spíše se tomu některé CMS blíží. Většinou jsou to nástroje z vyšší cenové kategorie. Příkladem může být například CMS Polopoly  .