Články

Zmatení pojmů

Mánie vytvářet pro každou drobnost speciální názvy a vymýšlet pro ně navíc nejasně znějící zkratky změnil internet v babylonskou věž. Není neobvyklé, když dva lidé používající stejný pojem mají na mysli něco úplně jiného, stejně jako když jiní dva nazývají tutéž věc termíny odlišnými. Rovněž tvůrci webových stránek a aplikací mnohdy neztrácí čas složitým vymezováním používaných slov. Intuitivně svou řeč protkávají pojmy, které jsou právě "in", aniž by se ujistili, že hovoří stejným jazykem.

Totéž postihlo i disciplínu označovanou jako informační architektura (IA), o níž jsme psali nedávno (bližší informace naleznete také v našem slovníku internetových výrazů). Zdánlivě jasný obsah se náhle počal v myslích lidí podivuhodně převracet, až jeho kotrmelec skončil obrazným roztažením napříč celou fází návrhu webu.

IA se znenadání stala prakticky synonymem pro komplexní modelování budoucích webových stránek či aplikací. Volně začala vystupovat jako ekvivalent user centered designu či interaction designu. Libovolný diagram popisující aplikaci, její schéma či funkcionalitu je dnes mnohdy pokládán za produkt IA. Setkal jsem se také s názorem, že IA řeší stejný okruh problémů jako použitelnost a jsou tudíž v podstatě zaměnitelné. Jaké tedy mezi všemi těmito pojmy existují rozdíly si popíšeme v tomto článku.

Co nás v článku čeká?

Nejprve se pokusíme vymezit IA vůči ostatním termínům, s nimiž bývá nejčastěji zaměňována:

1. IA versus použitelnost,
2. IA versus user-centered design,
3. IA versus interaction design (IxD).

Následně blíže rozebereme obsah IA a v závěru se podíváme na její zařazení v procesu tvorby webových stránek či aplikace:

• IA = uživatelé + obsah + kontext
• Kam IA patří?

Nezdržujme se tedy a pojďme na to.

1. IA versus použitelnost

Pro první srovnání jsem si vybral souboj pojmů, jejichž rozdílnost považuji za natolik zřejmou, že nepředpokládám dlouhý zápas. Zvláštností tohoto srovnání, jež zároveň potvrzuje neztotožnitelnost obou termínů, je možnost z určitého úhlu pohledu považovat IA za podobor použitelnosti a na druhé straně chápat použitelnost jako obor spadající pod IA.

IA jako podobor použitelnosti

Použitelnost webových stránek a aplikací je širokým oborem, který se zabývá problematikou velikosti písma, chybových hlášek, navigace, návrhu formulářů, pojmenovávání objektů (labeling) a podobně. Z nich však jen určitá část spadá do sféry vlivu informační architektury ­– navigace, pojmenovávání objektů či architektura webu jakožto prvky IA sice ovlivňují použitelnost, ale nejsou jejími jedinými nástroji.

Použitelnost jako podobor IA

Ve chvíli, kdy není po ruce žádný specialista na použitelnost, přebírá jeho roli nejčastěji informační architekt jakožto člověk, jehož obor má k uživateli z hlediska tvorby webové aplikace nejblíže. Použitelnost je, a vždy byla, nezbytnou součástí všech úvah o informační architektuře. Vyplývá to i z notoricky známého schématu "uživatelé + kontext + obsah = IA" popsaného v jednom z následujících odstavců.

Z tohoto pohledu lze na použitelnost nahlížet jako na podobor informační architektury, v jejímž vymezení hraje podstatnou roli, ale nedokáže zodpovědět veškeré otázky, jež si IA musí klást. Mezi témata takových otázek patří např. formát obsahu, metadata, správci a tvůrci obsahu či obchodní cíle.

2. IA versus user-centered design

User-centered design (design zaměřený na uživatele) je často spojován s pojmem user experience design – UX (design zaměřený na uživatelský prožitek) – ani jeden z nich se dosud jednotně do češtiny nepřekládá. Osobně považuji tyto pojmy za víceméně zaměnitelné. Pro naše účely je budeme definovat takto:

UX design (resp. user-centered design) představuje multidisciplinární přístup k návrhu uživatelských rozhraní, informační architektury, grafického řešení a funkcionality s cílem dosáhnout sjednocení těchto prvků vedoucího ke kvalitnějšímu uživatelskému prožitku. Zaměřuje se na vše, s čím uživatel přichází do přímého styku, co vnímá, učí se a používá. Zahrnuje formu, chování a obsah webových aplikací a prezentací. Klíčovými zkoumanými faktory jsou použitelnost, pochopitelnost, užitečnost a estetický dojem.

Z výše uvedené definice zdánlivě plyne podřízenost informační architektury UX designu. Takto jednostranné chápání vztahu mezi UX a IA by však bylo chybou. Odborníci, kteří IA doslovně podřídili uživatelům, se stali obětí mýtu, jenž se s IA od počátku pojí. Jednou prvních věcí, na něž při studiu IA narazíte, je totiž tvrzení, že webová prezentace by měla být organizována podle toho, jak uživatelé předpokládají, že organizována bude. Tato vyhraněnost však vede k nebezpečnému přehlížení druhé strany šachovnice, za níž sedí sponzor daného webu, tedy jeho majitel. Kromě uživatelových potřeb je tak vždy nutné brát úvahu také obchodní cíle konkrétní webové prezentace a hledat mezi nimi rovnováhu.

Tento extrémně uživatelsky zaměřený přístup je důsledkem přehnané snahy o odklon od dříve praktikovaného amatérského přístupu z pionýrských časů webdesignu. Málokoho tehdy zajímalo, zda uživatel správně chápe, jak se má na webu orientovat nebo jak jej používat. Pojmy jako uživatelské testování webových stránek byly prakticky neznámé. Od té doby jsme však ušli notný kus cesty. Zdá se však, že někteří se po ní rozeběhli s takovým nadšením, až pro stromy přestali vidět les. Mějte tedy na paměti, že uživatel a majitel webu představují dvě misky jedněch vah, které při návrhu IA musíme udržovat vyrovnané.

3. IA versus interaction design

Dalším z nepřekládaných pojmů, které bývají s IA často chybně zaměňovány, je interaction design – IxD. Do češtiny bychom jej mohli převést nejspíše jako interakční design. Pro demonstraci rozdílů mezi IA a IxD opět využijeme ohlédnutí do minulosti.

Na počátku veřejného rozmachu služby WWW v 90. letech minulého století se webdesignéři rekrutovali především z řad grafiků a DTP operátorů. Záhy sice zjistili, že pravidla platná pro svět tisku nelze mechanicky přenést na internet, nicméně design stránek byl v té době ještě stále z větší části otázkou grafického řešení. Jak však jednotlivé weby rostly a jejich obsah přibýval, začalo být nutné řešit otázku uspořádání a označování obsahu, aby jej uživatel byl schopen na rozsáhlých webech najít. Dnes tyto problémy spadají do oblasti IA. Tehdy přestalo stačit být dobrým grafikem. Vývoj běžel dál a v jeho důsledku byli tvůrci tlačeni do přípravy nejrůznějších on-line nástrojů a aplikací. S jejich návrhem (nikoli programováním, které bylo a je doménou vývojářů) si nevěděli rady ani grafici, ani informační architekti a na světě byla nová disciplína označovaná jako interaction design – IxD.

Dojde-li na přímé srovnání, můžeme říci, že IA řeší definování struktury informací s cílem odpovědět na otázku: "Jak uživatel najde hledanou informaci?" Pokud hovoříme o obsahu, hierarchii a názvosloví, pohybujeme se ve sféře IA. Našimi nástroji budou card sorting, uživatelské testování názvosloví a navigace, mapa stránek apod.

Na druhé straně IxD představuje disciplínu, která se zabývá otázkou: "Jak uživatel provede požadovanou akci?" Hovoříme-li o akcích, ovládacích prvcích a dynamických komponentách, máme na mysli IxD. V praxi je však hranice mezi IA a IxD často velice tenká a to zejména tehdy, když má obsah silnou vazbu na funkční procesy (např. je-li obsah generován na základě provedení řetězce akcí v rámci nějaké aplikace). Jako nástroje dojdou při IxD uplatnění například analýzy workflow, uživatelské scénáře, hypertextové drátěné modely aj.

Nyní tedy máme lepší představu o tom, jak se IA liší od ostatních pojmů a můžeme se blíže podívat na obsah samotné disciplíny IA a strukturu dovedností nutných pro její zvládnutí.

IA = uživatelé + obsah + kontext

Jakožto osobnosti jsme všichni přirozeně ovlivňováni naším okolím, profesí, výchovou či vzděláním. To nás předurčuje k tomu, že při své práci dokážeme některé okruhy problému řešit snáze než jiné. Z pohledu IA rozlišujeme takové okruhy tři: uživatele, obsah a kontext.

Jste-li odborník na technická řešení, budete pravděpodobně inklinovat k práci s obsahem. Pokud máte vystudovanou ekonomii, budete mít nejspíš blízko k chápání obchodních souvislostí. Při našich úvahách o IA však musíme vzít v potaz všechny tři oblasti, neboť IA představuje jejich průsečík a spojovací prvek. Pochopení následujícího schématu je klíčové pro správné vymezení IA vůči ostatním oborům a dalším činnostem, z nichž se skládá proces návrhu webové aplikace či prezentace.

Uživatelé

IA webových stránek bezprostředně směřuje k nalezení ideálního uspořádání informací pro uživatele, který je schopen rychle a bez potíží najít to co hledá. Zkoumání chování, myšlení a potřeb uživatelů je proto nezbytnou součástí práce informačního architekta.

• Kontextuální analýza uživatelů (pozorování a dotazování uživatelů v jejich prostředí)
• Práce s fiktivními postavami (personas)
• Etnografie
• Identifikace a analýza klíčových úkolů, které uživatelé v rámci aplikace plní
• Uživatelské testování
• Heuristická analýza použitelnosti
• Formulace uživatelských potřeb
• Dokumentace výstupů zkoumání

Obsah

Zejména obsahově náročné WWW prezentace kladou důraz na schopnosti pracovat s velkými objemy dat. Jejich zpracování a zpřístupnění v sobě zahrnuje nejen pochopení uživatelského pohledu, ale i technické stránky problému. Otázka ukládání dat, jejich označování, správa a tvorba je dalším bodem, kterým se informační architekt při své práci musí zabývat.

• Indexace a katalogizace dat
• Práce s XML a metadaty
• Tvorba tezauru
• Architektura a uspořádání webu
• Copywriting
• Správa obsahu
• Návrh navigace a názvosloví pro označování prvků navigace, objektů, tlačítek apod. (labeling)

Kontext

Aby veškerá snaha měla nějaký smysl, musí být vedena a určována jasnými cíli, které plynou z obchodních potřeb. Ty je třeba nejen stanovit, ale také transformovat pro potřeby tvorby IA webové aplikace a vyhodnocování celkové úspěšnosti. Hovoříme o širším obchodním kontextu, v jehož rámci se informační architekt při své práci musí pohybovat.

• Definice obchodních cílů
• Řízení projektů
• Odhad rozsahu projektu a jeho definice
• Obchodní analýza
• Systémová analýza
• Výpočet ROI (Return On Investment – návratnost investice)
• Odhad a plnění očekávání klienta
• Identifikace a překonávání technických omezení

Kam IA patří?

V úvodu článku jsem se zmínil o nesprávném ztotožňování IA s širokou oblastí návrhu webových stránek a aplikací. Neměl by z toho však vzniknout dojem, že IA patří kamsi mimo tyto mantinely. Naopak je jednou z klíčových disciplín, jejichž přínos pro úspěšný návrh díla je nezpochybnitelný.
Dá se dokonce říci, že v oblasti webových aplikací a prezentací tvoří IA společně s IxD a analýzou použitelnosti jádro první fáze vývoje a bez jejích služeb se prakticky neobejdeme. Podrobněji se na oblast návrhu internetových aplikací a prezentací podíváme v některém z příštích článků.