Články

Možná by vás mohla napadnout i analogie s hybridním pohonem u nových typů automobilů. Ano, jisté společné motivy bychom našli, ale jeden z podstatných rozdílů rozdílů je, že mezitím co hybridní vozy jsou jen jakýmsi (možná dočasným?) mezistupněm mezi „špinavými“ technologiemi spalování a „čistým, ekologickým“ způsobem, jak uvést hmotu do pohybu,  hybridní web zcela záměrně spojuje technologie minulosti i  budoucnosti, a nejen že se za to nestydí, ale naopak z toho těží. 

Typická česká firemní webová prezentace? Studená statika.

Pro napsaní tohoto článku mě inspirovala a  vedla celkem jednoduchá úvaha – proč, když jsou již řadu let dostupné interaktivní technologie „třetího tisíciletí“ pro zpracování videa, animace atd., jsou stále v oblibě v  našich zemích stránky statické, v podstatě mrtvé, jakoby filozofií a zpracováním připomínající devadesátá léta? Je to jen jakási setrvačnost v  myslích zadavatelů i dodavatelů (lenost, neznalost), že tyto weby „nejsou vhodné pro naši chladnou a profesionální prezentaci“? Že extenze webu o interaktivní zážitek, nebo i  pouhopouhý vizuální dojem, který často může být zcela decentní, může být rozhodující třešničkou na dortu odlišující právě tu vaši prezentaci od jiných? Podíváme-li se do zahraničních prezentací, je trend propojování a  navazování technologií do očí bijící. HTML stránky stále vedou, a je to tak logické, ale jsou mnohdy oživeny menší či větší přidanou hodnotou; když už ne faktickou, tak alespoň pobyt na stránce zpříjemňující. Tento jev samozřejmě existuje i u nás, ale zdá se mi, že poměrově ke světu je to stále velice málo (výjimky si ukážeme).

Nejen SEO živ je web

Můžeme se shodnout na tom, že z části za to může problematika SEO (optimalizace pro vyhledávače), zčásti je pochopitelně potřeba dodržet přísná kritéria pro přístupnost. Samozřejmě, prezentace kupř. webů státní správy následují trendy s hodně opatrným odstupem a jejich cílem není uživatele oslnit nevídanou funkcionalitou či „trendy“ navigací. I tak ale nějak nenacházím odpověď na to, proč stále nejsou hybridní weby u nás masivně rozšířené. Jsou k dispozici čísla  jasně hovořící ve prospěch Flashe (řekněme, že Flash je v  současnosti po HMTL jednou z nejmasivněji nasazovaných technologií, budu s ním tedy ve své úvaze pracovat zejména) ve statistice jsou jasná a zadavatelé tvorby webových prezentací se v tomto ohledu nemají čeho obávat. Uživatelé již dávno FlashPlayer používají, a ta zhruba 2 % lidí, co ho záměrně odmítají anebo jen nevědí, co to je? Nakonec, můžeme se domnívat, že třeba mezi těmito dvěma procenty jsou právě vaši budoucí zákazníci, ale i pro ty můžeme připravit záchranný kruh v podobě „ne flashové“ verze prezentace. Domnívám se, že je potřeba spíše překvapit většinu, než uspokojit naprostou minoritu. Alespoň tak chápu jeden z  aspektů pokroku, vývoje.

Pokorný návrat k začátkům? Ne úplně.

Domnívám se, že hybridní web bude čím dál tím častěji dominovat nejen českému webovému trhu a lídři (ať už zadávající nebo dodávající) na našem trhu se tomuto trendu snaží vyjít vstříc, ačkoliv řekl bych, že stále se mu nedostává pozornosti, jaká mu náleží. Nehovořím zde o čistě flashových stránkách, které umožňují takřka nemožné. Tento typ prezentace se prostě nehodí ke každé firmě, nebo zakázce (článků na toto téma existuje řadu let bezpočet, třeba zde  nebo v tomto archivu  . Spíše se mi ale jedná o stránky, které používají flashových prvků jako „koření“ na jakési dozdobení celkového zážitku. Flash je ideálním nástrojem pro takové „došperkovávání“ – a řekl bych, že je tento způsob užití Flashe nyní rozšířenějším, než vytváření samotných, čistě flashových prezentací.

Nepoznáte hybridní web? A není to dobře?

Ačkoliv sebeupozorňování na sebe („pozor, tady Flash!“) není někdy zcela na škodu, přeci jen nejraději mám stránky, na kterých vlastně téměř není poznat, že směšují více technologií. Nepoznáte na první ani druhý pohled, kde končí HTML a začíná Flash. Čím více schováme technologii do pozadí a nestavíme ji na šokující odiv, tím lépe. Využít totiž bombastických možností, často dostupných v přibalených knihovnách odpovídajích programů, nebo snadno k dosažení jako volné šablony, je až příliš jednoduché. Koneckonců, tento poněkud prvoplánový způsob, jak činit dojem, snad máme v Čechách až na výjimky za sebou :-) Použít ale stejný program pro drobné doladění, hraní si s animací jinak statických prvků či pomocí něj nabídnout uživateli prakticky použitelnou pomůcku, to už není jen tak.

Flash versus JavaScript versus Silverlight? A není to jedno?

Konečně, uživatele nějaká technologie na pozadí naprosto nezajímá. Na některé z mnoha takových stránek bych chtěl poukázat. Cítím totiž, že na českém webu je přesně pro tento typ stránek stále ještě ohromný prostor (a hlad) a je jen otázkou času, kdy si to zadavatelé uvědomí, a vymění své stránky – ano přesně ty, co jim dělali někdy v sedmadevadesátym švárové ve FrontPage – za prezentace nové generace. A budou to po nás, tvůrcích webů, nekompromisně vyžadovat! A to je dobře, my se na to těšíme :-) Neboť popravdě – jakkoliv hybridní web je sice o něco složitější na přípravu již ve fázi projektu, ale zato výsledek je nesrovnatelně zajímavější, porovnáme-li to s tím, jak by asi projekt dopadl ve statické verzi. A naším úkolem je nejen klientům, ale i veřejnosti tento způsob tvorby webů nabízet.

Nejlepším způsobem, jak si hybridní weby názorně představit, je samozřejmě vidět je „v akci“. Ukažme si na pár příkladech (víceméně libovolnýc), jak obrovská rozmanitost se dokáže vsunout pod pojem „hybridní“.

(Jen pro úplnou názornost zvýrazňuji hybridnost zelenou barvou.)

Caffè Ristretto

Minimalistickým příkladem mohou být známé stránky BBC  , jejichž samu o sobě převratnou uživatelskou modifikovatelnost doplňují hodiny téměř z Big Benu nebo firmy Keylok  (jen logo).

Jen padající snížek oživuje stránky designérky Michel Magali  nebo velice jemný Flash (až na přejetí myší) zpříjemní dojem ze stránek tohoto designéra  .

Ostatně, stránek tohoto typu je bezpočet (zejména tedy v zahraničí).

Caffè Espresso

Pro zcela jednoduché a malé firemní stránky je nejdostupnějším a nejrychlejším způsobem, jak ozvláštnit svou prezentaci, kupříkladu oživit hlavní promo. To považuji za jakési nezbytné minimum. Oddělení Flashe od HTML je většinou na první pohled vidět, ale je to stále lepší, než statická fotografie produktu vložená na univerzální pozadí. Příkladem mohou být kupř. stránky Firevault  nebo kupříkladu o něco zajímavěji tato  prezentace. Milé může být i takto kreslené promo firmy IRG  .

Takové proma používají i velcí hráči na trhu, kupř. Baťa  ,

ale většinou decentně, vědomi si toho, že přehnaně důrazná animace může být už na škodu.

Další silnou stránkou hybridních webů je propojení HTML s Flashem či JavaScriptem kupříkladu v zajímavém menu, jako je třeba u této služby na luxusní jachty  (jinak stránka na hranici vkusnosti) nebo u těchto sportovců  (taktéž).   Známé české stránky design shopu s oblečením  budiž lepším příkladem, že to jde decentně, podobně jako na těchto stránkách podobného  zaměření.

Caffè Macchiato

Zajímavé je kreativní zakomponování proma již do stránky, jako použil kupříkladu výrobce modelů Airfix  ,

nebo Denverské ZOO  . Animovaný motýlek zde přináší zároveň informaci o aktuálním obrázku. V promu na stránkách věnovaných Da Vincimu 

si můžete pohrát s historickými daty … Ještě vizuálně silnější je dojem z kreativních stránek E-Motion Labu  nebo velice decentních stránek známé webkodérské  firmy. Pěkný hybridní web pustili nedávno na Adobe  . Když už nic jiného, co alespoň jemně rozhýbat sazeničku, jako to mile ztvárnili v ITS  z Uruguaye?

U nás v SYMBIU nedávno vznikly kupříkladu stránky pro T-Mobile,

kdy úvodní rozcestník je animovaný ve Flashi (jen patička HTML), a následné podstránky vesměs v HTM nebo v kombinaci s Flashem.

Caffè latte

Samostatnou kapitolou jsou weby, kdy spojením několika technologií vzniká zajímavý a silný nástroj. Jedním příkladem za všechny mohou být stránky pro GE Money Bank o kartě Bene+  (rovněž vzniklé v SYMBIU), které na homepage používají flashovou animaci v horní části, kdežto ostatní interaktivní prvky jsou řešené JavaScriptem. Pro zajímavost dodávám, že tyto stránky nejsou jen hybridního, ale i mashupového typu (na některých podstránkách jsou totiž použity Google Maps).

Na závěr silná káva aneb všeho s mírou!

Pro celkový záběr je možná ještě vhodné ukázat příkladem stránku, která je sice z kategorie hybridní, ale požadavek na decentnost rozhodně nesplňuje, naopak. Dechberoucím příkladem, které ale donutí uživatele asi brzy odejít k psychiatrovi, budiž tyto vysoceoktanové stránk  y. Věřím, že zde není potřeba zeleně vyznačovat ;-)

Nakonec lze říci, že princip „hybridního webu“ je dobrý sluha, ale velice zlý pán. V rukou odborníků a talentovaných designérů se mění hybridní stránky v plně „Web 2.0“ příjemný uživatelský zážitek, kdežto kde je míchání technologií užito jen pro efektnost a bombastičnost (příkladů znáte jistě sami více než dost...), tam se výsledek může často úplně minout s cílem. A tím cílem je na prvním místě vždy spokojený a vracející se uživatel.