Články

Tento článek volně navazuje na Mýty o použitelnosti jsou potvory zažrané z našeho pětasedmdesátého zpravodaje.

"Pokud máte výborné vyhledávání, nepotřebujete skvělou strukturu"

Nebo také: "Jestliže máte skvělou informační strukturu, nepotřebujete vyhledávání." Zkuste si teď tipnout, které z těchto dvou tvrzení je správné. První? Druhé?
Chování uživatelů nám ukazuje, že bychom měli myslet jak na skvělé vyhledávání, tak přehlednou informační architekturu. Souvisí to mimo jiné s tím, že návštěvníky webových stránek můžeme rozdělit na dvě skupiny: klikače a hledače. Klikači vyhledávají informace pomocí odkazů. Vyberou si ty nejzajímavější a proklikávají se jednotlivými stránkami, dokud nenajdou, co potřebují. Dejte si pozor, aby vás o tyto uživatele nepřipravila zbytečně komplikovaná struktura. Druhá skupina návštěvníků používá místo odkazů raději vyhledávání. Jsou totiž zvyklí, že jim Google nebo třeba (ehm) Seznam naservíruje relevantní výsledky až pod nos. To samé ale očekávají i od vyhledávače na vašich stránkách. Nezkoušejte z nich udělat klikače, raději jim navrhněte skvělé vyhledávání.
Existuje ideální řešení? Jistě. Umožněte návštěvníkům dosáhnout cíle různými cestami a nevnucujte jim zbytečně jen jednu jedinou. Možná přemýšlíte, jak zmapovat chování těchto dvou skupin. Odpovědí je uživatelské testování, které vám zároveň ukáže, zda je struktura webu intuitivní a vyhledávání dostatečně "kvalitní".

Nemůžete se rozhodnout? Udělejte z toho přednost

Co použít a co vypustit? Které funkce jsou důležité a které zbytečné? Pokud jste omezeni časem, penězi a lidmi, zkuste se na to podívat takto: "Každá funkce navíc, kterou použije jenom pár lidí, je na obtíž těm ostatním."
Nabídnete-li jedné skupině návštěvníků vše, po čem touží, bude mít druhá skupina pocit, že je aplikace (web) příliš složitá. Nezapomeňte na parafrázi Paretova pravidla – pouze 20 % uživatelů využije 80 % ze všech funkcí. Peníze investované do jejich vývoje se vám potom budou vracet velmi pomalu. Nehledě na to, že čím více funkcí bude aplikace/web nabízet, tím více chyb může obsahovat (a o to víc jich budete muset opravit). Co tedy s tím? Nemilosrdně se zbavte všeho, co není životně důležité. A když si budete myslet, že jste skutečně na minimu, vyškrtejte ještě další třetinu funkcí, které vám zbyly. Naučte se prostě říkat "ne". Všechno, co jste z prvního návrhu ořezali, si rozhodně schovejte do šuplíku. Později můžete tyto funkce vydávat za velkou novinku. Hezky odladěné a bez chyb. Uživatelé budou nadšeni, jak svůj web stále rozvíjíte.

Poznámka: Uživatelé mají rádi jednoduché a funkční aplikace. Občas je dokonce používají i na věci, pro které nebyly původně určeny. Trochu mi to připomíná otvírání plechovky s barvou šroubovákem. Rozhodnutí, zda je to dobře, či špatně, nechám na vás.

Lidé na webu nečtou, ale to už asi víte

Že lidé na webu nečtou, ale pouze očima "skenují" obsah stránky, není žádnou novinkou. Na téma, jak se uživatelé skutečně chovají, proběhla celá řada průzkumů. Často se jim věnují například lidé z Nielsen Norman Group  . Podle jejich výzkumu si lidé nejčastěji prohlíží odkazy, nadpisy a tlačítka. Ostatním textům na webu se věnují, jen když je tyto prvky zaujmou nebo pokud jsou tak zoufalí, že jim nic jiného nezbývá. Možná uživatelé vašim textům příliš nerozumí. Zjednodušte je na maximum. Obsáhlá nápověda ke každému cizímu slovu nebo "právnické hantýrce" vás nezachrání. Aby si ji vůbec někdo přečetl, musí být uživatelé skálopevně přesvědčeni, že si daný produkt/službu koupí právě u vás. Psaní textů pro web je nutné umět. Copywriting jde s designem ruku v ruce, copywriting je design rozhraní  . Stejně jako záleží na každé ikonce, záleží i na slovech, která používáte. Rozdíl mezi "Odeslat" a "Vložit" nebo třeba "Další stránka" a "Starší články" může být pro uživatele zásadní. Dobrým příkladem, jak funguje copywriting a UX design, je tlačítko za 300 milionů dolarů  . Změna jednoho tlačítka, krátký textík a bylo vyděláno.

"Víme, jaké funkce se nám budou líbit," říkají uživatelé

Problémem je, že nakonec tyto funkce nejspíš nebudou používat. V horším případě zjistí, že se jim vlastně vůbec nelíbí. Člověk je tvor iracionální a nechá se lehce ovlivnit. Situací, prostředím i lidmi. Možná si říkáte, jak dobře svou cílovou skupinu znáte. Vycházíte přece z uživatelského průzkumu (dotazování). Ve skutečnosti ale o uživatelích nevíte skoro nic. Nevíte, jakou náladu při dotazování měli. Možná tušíte, kde se zrovna nacházeli, ale o jejich motivaci nemáte zdání. Ano, kvantitativní uživatelský výzkum má svou hodnotu. Jeho výsledky však musíte správně interpretovat. Důkazem je například přednáška Malcolma Gladwella na TEDu  (nebojte, má jen 18 minut) o omáčce na špagety, kdy uživatelský výzkum nepřinesl zcela správné informace.

Nebuďte za každou cenu originální

Uživatelům dělá problém naučit se něco nového. Nenuťte je k tomu. Ikonka repráčku je ideální pro vypnutí/zapnutí zvuku a nic jiného. Zaměřte svou kreativitu raději jinam než třeba na ovládací box pro kopírování informací z/do textových polí. Přemírou originality lidem zbytečně komplikujete život.

Kam za použitelností?

Ke studiu vám doporučím blog  společnosti 37signals  , která se jednoduchostí webových aplikací proslavila. Jo, ale nevěřte jim úplně všechno :-). Pokud používáte Twitter  , měli byste sledovat můj výběr zdrojů  , které se zabývají UX a UI. Spoustu zajímavých webů najdete také v Delicious  . Stačí si prohlédnout záložky označené tagem UX  .