Články

Tento článek je úvodní částí třídílného seriálu o přístupnosti flashových stránek. Postupně se seznámíme s  problematikou přístupnosti a ukážeme si, jaké nástroje nám Flash v tomto ohledu nabízí. Na závěr nás čeká několik zajímavých tipů. Vrhněme se tedy bez delšího otálení na díl první.

Přístupnost a Flash

V následujících dílech tohoto seriálu si představíme konkrétní nástroje aplikace Flash, které nám pomohou optimalizovat naše stránky pro přístupnost. Vývojáři a designéři používající Flash se vždy  především zajímali o nápadité animace a vkusný design než o přístupnost. Myslím, že tedy nebude od věci věnovat tento první díl jakémusi úvodu do problematiky a stručnému představení jednotlivých technologií a souvisejících problémů. Zároveň si tak sjednotíme názvové konvence, které nás ochrání před nedorozuměními, jež by mohly v následujících odstavcích vyvstat. Postupně si představíme přístupnost, asistenční technologie, Flash a jak to všechno jde dohromady. A aby té teorie nebylo málo, zopakujeme si i základní vlastnosti stránky a její ovládací prvky.

Přístupnost

O přístupnosti jsou na internetu napsány desítky, ne-li stovky článků, a proto se o ní nebudu široce rozepisovat. Obecně bychom mohli říci, že přístupný web mohou používat všichni lidé bez ohledu na jejich hendikep, typ počítače nebo prohlížeč. Pod pojmem přístupnost si můžeme představit určité měřítko, které udává, nakolik jsou uživatelé schopni naplno využívat Vaše stránky. Cílem přístupných stránek je tedy zpřístupnit obsah co nejširšímu "publiku".

Proč se přístupností zabývat?

V současnosti až 20 % populace ve Spojených státech trpí nějakým hendikepem. Avšak tím jak populace neustále stárne a zvyšuje se průměrný věk, zvyšuje se i počet lidí s určitým omezením. Je zjištěno, že téměř 75 % populace starší 80ti let má určité potíže (viz tabulku na stránce statistického úřadu U. S.  ). Přístupnost stránek tedy pomáhá lidem udržovat si určitou úroveň nezávislosti, která je s vyšším věkem stále obtížnější.

Vytvořením webu fungujícího v nestandardních prohlížečích získáte rovněž nové zákazníky, kteří používají mobilní telefony nebo PDA. Metody pro dosažení přístupnosti jsou založeny na správném využití moderních technologiích a zodpovědné strategii již od fáze návrhu webu.

Přístupnost nabízí firmám nové příležitosti získání nových zákazníků a trhů. Přijetím a aplikací pravidel přístupnosti se zvyšuje rovněž poptávka od vládních a vzdělávacích institucí. Krátce řečeno, společnosti dbající  při tvorbě stránek na jejich přístupnost získávají další konkurenční výhodu.

Macromedia (resp. Adobe) Flash

Flash je aplikace, pomocí které vývojáři a designéři vytvářejí jednotlivé prvky nebo kompletní internetové stránky. Původně byla aplikace Flash vyvíjena jako jednoduchý animační nástroj, který se však během několika let vyvinul v sofistikované prostředí pro vývoj komplexních internetových stránek a aplikací (můžete se v této souvislosti setkat také s pojmem Rich internet application, což přesně vystihuje jeho současnou pozici jako vývojářského nástroje). V současné době je tato technologie rozšířena po celém světě a využívá ji téměř 98 % internetových uživatelů (viz statistiky na stránkách společnosti Macromedia  ). Díky tomuto vysokému rozšíření se současně název Flash stal synonymem pro tyto "flashové" stránky.

Přístupnost a Flash

Kvůli svému původnímu zaměření na jednoduché animace nebyla přístupnost ve Flashi dlouhou dobu řešena a rovněž mezi vývojáři byl spíše vnímán jako nástroj pro realizaci vizuálně atraktivních animací, než kompletních webů. S příchodem verze MX a Flash Playeru 6 však udělal Flash velký krok vstříc všem, kteří přístupnost požadují. V této verzi představil mnoho pokročilých nástrojů a technik, pomocí kterých můžeme obsah stránek zpřístupnit. Jedná se zejména o panel s příznačným názvem Accessibility a nové metody a funkce v nativním programovacím jazyce ActionScript. Při tvorbě přístupných flash aplikací bychom měli dodržovat pravidla Macromedia accessibility guides  , které vychází z Microsoft Active Accessibility  (dále jen MSAA).

Někdo by mohl namítnout, že pokud chceme maximálně přístupné stránky, skončíme nakonec s čistě textovou podobou. To však není tak úplně pravda. Právě obrázky a animace mohou uživatelům s nevizuálními hendikepy, jako např. dyslexie, velmi pomoci. Dokonce i slepí mohou využít funkcí Flashe pro přehrání zvuků událostí či pro audionavigaci.

Upozornění:

MSAA v současné době není podporována v průhledných nebo průsvitných módech (transparent "wmode"). Natavení těchto módů najdete v HTML Publish setting okně. "wmode" je dostupný ve windows verzi Internetu Exploreru 4.0 a vyšší a aktivním ActiveX. Pokud chceme Flash aplikace zpřístupnit, těmto módům se vyhneme.

Asistenční (pomocné) technologie

Asistenční technologie je obecně taková technologie, která uživateli s určitým postižením či hendikepem pomáhá prohlížet/poslouchat obsah internetových stránek a využívat webových aplikací. Mezi tyto technologie patří například obrazové čtečky, lupy, software na rozpoznávání hlasu atd. Můžeme se setkat s termíny "alternativní zobrazovací technologie" nebo přesněji "alternativní reprodukční technologie". Kratší a výstižnější je však pojem "asistenční technologie", který budeme v tomto článku i nadále používat. Máte-li zájem o bližší informace, bez otálení navštivte náš slovníku internetových výrazů.

Na co nezapomenout?

Při návrhu přístupných stránek si musíme pamatovat, že nemáme žádnou kontrolu nad tím, jak se určitá asistenční technologie bude chovat. Kontrolovat můžeme pouze obsah, který označkujeme tak, abychom těmto technologiím zpřístupnili texty a aktivovali ovládací prvky. To znamená, že nejprve rozhodneme, které elementy flashové aplikace asistenčním technologiím zpřístupníme a v jakém pořadí jim budou jednotlivé elementy doručeny. Nemůžeme je však žádným způsobem donutit, aby reprodukovali konkrétní text v určitém čase nebo určitým způsobem. Je proto velice důležité testovat stránky s různými asistenčními technologiemi a dobře je pro ně optimalizovat.

Přístupnost obsahuje dva klíčové body:

1. Jak uživatelé s různými omezeními přistupují k elektronickým informacím,
2. jak web-designéři a vývojáři zpřístupňují webové stránky funkcím asistenčních technologií pro konkrétní uživatele.

Zároveň je důležité ještě před začátkem definovat cílové uživatele a hardwarové a softwarové požadavky.

Samotné nástroje jsou v podstatě nepoužitelné, pokud nevíme co a proč vlastně pro přístupnost optimalizovat. Pojďme se podívat na základní koncepty přístupné a uživatelsky přívětivé aplikace.

Struktura aplikace a vlastnosti kontrolních prvků

Flash je velmi flexibilní a dovoluje tak vývojářům tvorbu jednoduchých objektů, které mohou být použity několika různými způsoby. Pokud však při našich návrzích nemáme na paměti v prvé řadě uživatele, nemusí být tato flexibilita vždy výhodou. Vizuální návrhy mohou být různorodé a zajímavé, ale pro asistenční technologie jejich použití tak přímočaré být nemusí. Vezměme si jako příklad jednoduché tlačítko. Každému je nejspíš hned jasné, jak jej použít:

Jednoduché ovládací prvky, jako je tlačítko nepotřebují žádné další vysvětlení. Se zvyšující se komplexitou ale také vzrůstají nároky na informace o konkrétním ovládacím prvku. Na následujícím obrázku vidíme použitý ten samý prvek, ale s odlišnou funkcí:

Nebo do třetice stejný objekt, ale opět jiné užití:

Jako vývojáři se musíme vcítit do uživatelů s různými omezeními. Je důležité vytvořit takové ovládací prvky, které fungují nejen po technické stránce (jsou asistenčním technologiím přístupné), ale i prakticky (ovládání je přímočaré a funguje tak, jak očekávám). Jinými slovy, uživatel musí rozumět ovládání bez jakékoli větší námahy a úsilí, ať už používá klasický prohlížeč nebo jinou asistenční technologii.

Flash nám nabízí možnost tyto ovládací prvky vytvořit způsoby, jakými to jiné technologie jednoduše nedokáží. I když si například technologie SVG  nebo AJAX získaly v posledních letech hodně pozornosti, neexistuje žádný způsob, jak takovéto ovládací prvky s jejich pomocí vytvořit.

Je zřejmé, že nedostatečně přístupná či použitelná stránka není primárně důsledkem špatné volby technologie, ale častěji nedbalosti či leností vývojářů a jejich nedostatečného pochopení problematiky. To se netýká pouze Flashe, ale většiny oborů, kde by technická stránka měla být vždy na druhém místě. Důležitější jsou znalosti tvůrce a  schopnost myšlení v souvislostech. Právě proto se ještě zastavíme u základních prvků stránky.

Základní prvky stránky

Label / Titulek

Label přiřazený k ovládacímu prvku vysvětluje, k čemu daný prvek slouží a jaká je jeho funkcionalita. Každý ovládací prvek stránky by tedy měl být opatřen stručným a výstižným labelem, který by měl být zobrazen krátce před nebo současně s ovládacím prvkem. Pokud je místo labelu na ovládacím prvku použitá ikona, měl by být k dispozici alternativní text. Pokud se ikona při interakci mění (např. play/pause u přehrávače videa) musí se změnit i alternativní text.

Funkce

Jak jsme si ukázali výše, jednoduchý prvek může mít různé funkce – může to být tlačítko, posuvník, check-box nebo bezpočet dalších. Flash například automaticky předpokládá, že pokud je k prvku přiřazen script, jedná se o tlačítko.

Přiřazení funkce ovládacímu prvku není nikterak složité. Stačí, když k prvkům přiřadíme alternativní text nebo tool-tip.

Poznámka:

Funkce pomáhá uživateli porozumět, jak ovládací prvek funguje. Pokud je prvek definován jako check-box (zaškrtávací políčko), potom bude uživatel přirozeně očekávat, že se bude chovat stejně, jako všechny předcházející check-boxy. Funkce poskytuje rychlou a jednoduchou metodu, jak vysvětlit uživateli, jak s ovládacím prvkem zacházet.

Stav

Stav říká, zda je prvek vypnutý nebo zapnutý (aktivní/neaktivní) či na pozici 1, 2 nebo 3 apod. Řada ovládacích prvků má různé stavy. Představme si jednoduchou navigaci, které nám napovídá, v jaké fázi vyplňování formuláře se nacházíme (viz obrázek níže). Vizuálně jasně vidíme, že jsme momentálně v druhém kroku. Asistenční technologie však nemají žádnou možnost, jak rozpoznat, která šipka je označená a tedy v jaké fázi se nacházíme. U vícenásobného stavu tedy musí vývojáři uživateli poskytnout informace o tom, jaká nastavení jsou k dispozici a jaký je aktuální stav prvku. K následujícímu obrázku bychom tedy do definice stavu doplnili, že "se nacházíme ve druhém kroku z pěti možných".

Struktura

Struktura ovládacích prvků by měla odpovídat na otázku, jak tyto prvky souvisejí s ostatními elementy na stránce. Je důležité, aby jednotlivé elementy nebyly "čteny" nezávisle na ostatních. Ve Flashi se jedná zejména o otázku pořadí interpretace (tab-order/reading-order). U předcházejícího příkladu je proto důležité, aby vývojář zajistil, že se třetí krok čte ihned po druhém apod. V některých případech je "reading-order" na stránce přeházený v závislosti na poloze prvku na obrazovce.

Tímto jsme se, jako mávnutím kouzelného proutku, dostali na konec prvního dílu. Rozumíme už základním pojmům a víme i jaký mají účel a uplatnění. Zopakovali jsme si, že technologie není samospasná a že nejdříve musíme vědět, co vlastně chceme pro přístupnost optimalizovat. Protože je ale teorie nudná a všichni se neodbytně chceme vrhnout do práce, v dalším díle si už představíme konkrétní nástroje, které nám aplikace Flash nabízí a jak je používat. Těším se "nasečtenou" v dalších řádcích přístího dílu!

Páni, to bylo zajímavý! Kde se dozvím víc?

Pro Ty z vás, kteří četbou tohoto článku neukojili svůj nekonečný hlad po studiu nabízím další zdroje informací:

• Hlavní stránka o přístupnosti na webu společnosti Macromedia (resp. Adobe) 
• Vodítka přístupnosti podle asociace W3C 
• On-line dokumentace k aplikaci Flash MX 2004 
• Statistika rozšíření přehrávače Flash Player