Články

Pomlčka anebo minus?

Chceme-li v textu napsat pomlčku, sáhneme na klávesnici nejčastěji po nesprávném, leč nabízejícím se znaku, kterým je spojovník (minus). Situace je však o to komplikovanější, že se „pomlčkou“ rozumí celkem čtyři různé znaky, které však ne každý pisatel a jeho čtenář dokáží odlišit:

1. spojovník (rozdělovník), typograficky divis,
2. půlčtverčíková pomlčka,
3. čtverčíková pomlčka, typograficky tiret,
4. minus.
   

Abychom Vás hned zkraje nemátli cizokrajně znějícími pojmy, pro pochopení výše uvedeného je potřeba vysvětlit, co se vlastně rozumí slovem „čtverčík“ (anglicky „em space“). Je to slovo pocházející již z dob klasické knižní sazby, kdy označovalo rozměr pomyslného čtverce, jehož šířka se rovnala „kuželce“ písma. Toto vysvětlení nám vtipně vyvolalo další vnořený historický pojem: kuželka je samotná pevná velikost (kdysi kovového) znaku + přidaný meziřádkový proklad písma. Pro usnadnění a zjednodušení však lze konstatovat, že „půlčtverčík“ je proměnlivá velikost (písmo od písma) odpovídající zhruba šířce písmene „N“, kdežto celý čtverčík odpovídá šířce písmene „M“ (obvykle nejširší znak v abecedě).

Spojovník

Spojovník (nepřesně i rozdělovník) najdeme na klávesnici na klávese s otazníkem (nebo s procentem), anebo použijeme klávesové zkratky ALT+045.
Tento znak píšeme jen v případě, když:

• ručně rozdělíme slovo (např. na konci řádku), což nedoporučujeme,
  
• jej užíváme jako spojovník ve složených výrazech (česko-anglický slovník, Praha 7-Letná, propan-butan, Praha-Východ, dvou- a třílůžkové pokoje, A-vitamín atd.)
• připojujeme částici „-li“.

Pakliže tohoto znaku užíváme jako spojovníku, sázíme ho bez mezer. Pokud vyjde spojovník na konec řádku, musíme ho ručně zopakovat i na začátku dalšího řádku (na rozdíl od rozdělovníku). Jako „rozdělovník“ se sází rovněž bez mezer a těsně k poslednímu písmenu první části děleného slova.

Pomlčka půlčtverčíková

Půlčtverčíková pomlčka je znak, který již obvykle na klávesnici bohužel nenajdeme. Musíme ho tedy vyvolat buď pomocí „Tabulky znaků“, nebo pomocí zkratky ALT+0150.
Tento znak píšeme jen v případě, když:

• nahrazujeme spojky nebo předložky „a“, „až“, „od“, „do“, „versus/proti“ (Suchý–Šlitr, tel. 24725896–9,
  v letech 1948–1989, otevřeno 9–17.00 hodin, zápas Švédsko–Finsko),
• označujeme celé peněžní hodnoty (Kč 30,–),
• naznačujeme přestávku v řeči (SYMBIO – poskytovatel internetových řešení),
• „proškrtáváme“ prázdnou buňku v tabulce, nebo buňku neznámé hodnoty,
• nahrazujeme závorku (dle autorovy zvyklosti),
• opakujeme v seznamu stejný výraz,
• naznačujeme přímou řeč (takto se používá již zřídka),
• plní funkci odrážky v seznamech.

Při nahrazení spojky píšeme pomlčku vždy bez mezer a řádek jí nikdy nesmí začínat ani končit (vznikal by nesprávný dojem „seznamu“ v textu). Při přestávce v řeči oddělujeme pomlčku mezerou a při řádkování musí vždy zůstat na konci řádku. Píšeme-li po pomlčce interpunkční znaménko, pak přiléhá těsně k pomlčce.

Naopak při uvození položek v seznamech musí řádek pomlčkou začínat a píšeme za ní vždy mezeru.

 

Pomlčka čtverčíková

Čtverčíková pomlčka je znak, kterého používají spíše grafici ve zvláštních případech, kdy vypadá prostě lépe než „jen“ půlčtverčíková pomlčka. Znak vyvoláme pomocí zkratky ALT+0151 (ne všechna písma tento znak obsahují, anebo jsou obě pomlčky stejně široké).

Minus

Minus (má korektní výšku ke znaménku "+") píšeme buď přímo příslušným znakem na numerické klávesnici, nebo zkratkou (shodná se spojovníkem) ALT+045. Ve Windows je minus ještě zdánlivě na pozici ALT+173, ve skutečnosti je to však nerozdělitelný spojovník.
V matematických zápisech píšeme vždy s mezerou (10 - 1 = 9), pakliže chceme napsat záporné číslo, tak vždy bez mezery („včera se ochladilo až na -5 stupňů“).

Tip webdesignéra: V rámci samotného hlavního textu ke zdůraznění nějakého výrazu užívejte tučnou sazbu, popřípadě místo tučného písma zvolte  kurzivní sazbu. Pokud však chcete v rámci věty zdůraznit ještě více něco již beztak zdůrazněné, raději věty přeformulujte, neboť čtenář se bude v druzích odlišování ztrácet. Vyvarujte se nabízejících se (a nepěkných) kombinací jako jsou tučná kurzíva, navíc podtržená (pozor, lidé Vám budou klikat na text, na podtrhávání tedy raději zcela zapomeňte!)

Seznamy, rejstříky

Vždy je třeba dodržovat vztah mezi velkým (malým) písmenem a interpunkčním znaménkem. Pokud začneme výčet malým písmenem, měli bychom jednotlivé body výčtu končit čárkou, pokud velkým písmenem, pak tečkou. První způsob je obvyklý u výčtů, jejichž jednotlivé body tvoří nevětné celky, druhý u výčtů, jejichž jednotlivé body obsahují více větných celků. Je možno použít ještě jednu kombinaci: malé písmeno na začátku bodů, středník na jejich konci – zejména při střídání větných a nevětných celků. Vhodná je přitom taková úprava, v níž všechny body výčtu začínají stejným písmenem.

 

Tip webdesignéra: Také nepoužívejte neladného ZVÝRAZNĚNÍ VELKÝMI PÍSMENY, nebo přímo lahůdkového, ručně vytvořeného Z V Ý R A Z N Ě N  Í  S  M E Z E R A M I. Pokud Vám takové zvýraznění vyjde na konec řádku, internetový prohlížeč nebo textový editor Vám zde text logicky rozdělí uprostřed slova. Mimochodem, toto přelomení se Vám může nechtěně přihodit také uprostřed ustálených slovních spojení. Tomuto lze předejít vkládáním tzv. nedělitelných mezer ( ) na místo „obyčejných mezer“. „Rády“ se dělí jména, iniciály, různé obchodní zkratky, mezery kolem pomlček, jednotky množství nebo vzdáleností, apod.

Stupně

Stupeň (°) se sází vždy kombinací kláves ALT+0176. Lze jej použít při:

• Označování teploty (-5 °, 10 °C, 99.9 °F). Stupně se sází s mezerou k číslu a bez mezery ke značce „C“ nebo „F“). Pozor, dvacetistupňový mráz zapíšeme bez mezery „20° mráz“, stejně tak pivo dvanáctka je „12° pivo“.
• Při označení úhlu (Σ = 45 °) nebo souřadnic (35°01′10″).
• Buď z nouze, anebo z nevědomosti se stupeň občas píše nesprávně českým akcentem ˚ (tj. kroužkem), nebo pomocí malého „o“ při zapnutém stylu znaku „horní exponent“. Nejrozšířenější a nejpoužívanější abecedy (Courier, Arial) však stupeň samozřejmě obsahují.

 

a. s. / s. r. o.

Zápis zkratek společností (akciová společnost a společnost s ručením omezeným) se řídí stejnými pravidly jako při psaní jakýchkoliv jiných zkratek, s mezerami za tečkami. Pro společnost s ručením omezeným je však podob zápisu více, protože předložka se ve zkratce vyjádřit nemusí; pokud předložku píšeme, pak bez tečky, protože je to nezkrácené slovo. Nejobvyklejší je však zápis stejný, jako u zkratky a. s., tedy s. r. o. Mezeru bychom měli psát vždy, i když se nám to díky zvyku nebo nastavením písma zdá méně vhodné. Výjimkou je případ, kdy by „správný zápis“ odporoval zápisu společnosti v Obchodním rejstříku. V tom případě je nutné přes všechna pravidla psát zkratku nesprávně.

• a. s.
• s. r. o. / s r. o.
• k. s.
• v. o. s.

Samy o sobě jsou tyto zkratky ve větě přístavkem, musí se tedy z obou stran od kontextu oddělit čárkami (Příklad: SYMBIO Digital, s. r. o., patří k nejlepším internetovým agenturám.) Tečka za zkratkou plní i funkci ukončení věty, takže další tečku už nepíšeme: „Malý podíl ve firmě ČEZ pořídil Unipetrol, a. s.“

internet nebo Internet?

Podle školního vydání PČP máme psát internet, pokud myslíme omezeně propojené počítačové sítě, a Internet ve smyslu univerzální celosvětové informační a komunikační sítě.
Malé písmeno patří do trojice pojmů intranet – extranet – internet. Také ve významu „nejrychlejší komunikační médium“ se stále častěji píše malé písmeno: informace najdete na internetu; první seznámení s internetem; nabízíme připojení k internetu. Domnívám se, že postupně forma psaní „Internet“ vymizí a budeme jej psát již pouze s malým „i“.

Více k tématu viz kupř. v tomto článku 

Tip webdesignéra: Strakatý text nechte raději dětským čtenářům, ti možná budou nadšeni, zato ti dospělí budou mít z Vašeho textu pocit jednoznačně nepříjemný. Lákavé paletky na barevné úpravy písma tedy přenechte amatérům. Nejraději pište černým (či dostatečně tmavým) textem na bílém pozadí – inverzní text se čte již o poznání hůře. Pokud je však barevné vyznačení v textu z nějakého důvodu doopravdy funkčně nezbytné, snažte se volit (v porovnání s původní barvou textu) nepříliš kontrastní tóny a barvy spíše tlumené.

 

Ve třetím díle se podíváme na způsob, jak napsat kouzelné slůvko (prosím), na cizokrajné komolení slov a na základní úskalí matematické sazby.