Články

Co znamená životnost WWW stránek?

Životnost stránek představuje dobu mezi tvorbou stránek a jejich redesignem, případně mezi dvěma redesigny. Je zřejmé, že klíčovým okamžikem je chvíle, kdy je stránky potřeba předělat. Pro stanovení této chvíle neexistuje jednoznačné pravidlo či vzorec. Zažité klišé hovoří o dvou letech, ale nikdy jsem se nesetkal s tím, že by toto pseudopravidlo bylo považováno za rozhodující argument. Spíše se jedná o úsměvné konstatování ze strany firmy, které se náhodou podařilo se svým redesignem strefit právě do okamžiku dvou let od poslední změny.

Fyzické předměty okolo nás mohou v zásadě zastarávat dvěma způsoby: fyzicky a morálně. Fyzickým zastaráním se nejčastěji myslí běžné opotřebení. S morálním zastaráním je to složitější a určuje se mnohem hůře. Morální zastarání vzniká v důsledku technického rozvoje. Objekt po určité době považujeme za zastaralý, aniž by významně ztrácel na své původní funkčnosti. Ideálně lze tento fenomén ukázat na software. Vzpomeňte si jen, kolik se na Vašem počítači už vystřídalo verzí operačních systémů či kancelářských balíků. Troufám si odhadnout, že ke změnám nedocházelo z důvodu nefunkčnosti dejme tomu textového editoru. Novou verzi jste si často instalovali proto, abyste šli s dobou či proto, že Vás lákaly nové funkce, případně Vám jim vnutil Váš dodavatel SW.

S internetovými stránkami je to obdobné. Vzhledem k tomu, že si lze jen těžko představit fyzické opotřebení takového webu, hraje důležitější roli opotřebení morální. Na pomezí by snad mohla stát situace, v níž dojde ke snížení funkčnosti stránek díky nekompatibilitě s novými prohlížeči. Co tedy vede k tomu, že web postupně morálně zastarává?

Jaké vlivy působí na životnost webu?

Když jsem na začátku tohoto článku napsal, že stránky zastarávají, když přestávají odpovídat potřebám majitele, respektive uživatelů, naznačil jsem směr našich dalších úvah. Zlomovým okamžikem rozhodnutí o redesignu je skutečně poznání, že současný stav neuspokojuje buďto Vás, jako majitele webu, nebo zprostředkovaně Vaše zákazníky. Z mé zkušenosti mohu říci, že prvotní impuls obvykle vzniká u majitele. Na dotaz, zda ke změně webu vedl nějaký průzkum či jinak získané podněty od zákazníků, dostávám pravidelně odpověď, že nikoli. To bývá jednou z hlavních příčin nízkého úspěchu všech redesignů.

Na konci minulého roku došlo na straně našeho dlouholetého zákazníka, firmy Baťa, k rozhodnutí sjednotit světové weby firmy podle vzoru české pobočky. Spolu s touto unifikací měl zároveň proběhnout redesign. Namísto překotného vymýšlení nového webu byl proveden důkladný uživatelský test, na jehož základě byla vypracována nová koncepce, založená na potřebách a chování zákazníků.

Chci tím poukázat na jedno opomíjené pravidlo - máte-li chuť cokoli měnit, zeptejte se nejprve těch, kteří budou daný nástroj používat, co jim chybí, co by očekávali a ocenili, co se jim naopak nelíbí. Je třeba si uvědomit, že zákazník věci vnímá ve většině případů jinak, než vy a má zcela odlišné potřeby, které nemusí být snadné odhalit. Tím jsme se tedy dostali k poznání, že nejdůležitějším impulsem k redesignu by měly být nedostatky v uspokojování zákazníků (i potenciálních), nikoli nálady a nápady majitele. Pokud chceme být ve výčtu možných vlivů konkrétní, musíme jednotlivé weby rozdělit podle jejich charakteru. Avšak stejně jako neexistuje jednoznačné pravidlo pro stanovení doby životnosti, není možné sestavit úplný seznam situací, které by měly mít za následek redesign. Mezi ty nejčastější lze zařadit:

• změna nabídky či podnikání,
• změna způsobu komunikace se zákazníky,
• průzkumy podložený záměr rozšíření webu o další funkce či obsah,
• průzkumy podložený záměr změny designu,
• odhalení technických vad (nekvalitní technické řešení mající za následek sníženou přístupnost či použitelnost stránek),
• odhalení logických nedostatků vedoucích ke snížení použitelnosti stránek,
• zřejmé grafické zastarání mající za následek snížení konkurenceschopnosti,
• nutné sladění s řešením ostatních firem ve skupině (jedná-li se o holding či jiné podobné uskupení firem),
• zavedení systému pro správu obsahu,
• a další.

Jak prodloužit životnost?

Pokud nemáte neomezené zdroje a nejste vyznavačem nepřetržitých změn, bude patrně Vaším záměrem, aby web svým uživatelům dobře a po rozumnou dobu sloužil. V takovém případě bychom si měli říci něco o tom, jak se vyvarovat nuceným předčasným změnám.

Na prvním místě by se mi chtělo za hrdého bušení v prsa uvést volbu vhodného partnera pro takový krok. Bohužel, ačkoli je to faktor nadmíru důležitý, není tím nejpodstatnějším. Ten hlavní však není žádným tajemstvím, neboť jsme o něm již hovořili. Je to především důsledná orientace na potřeby vašich zákazníků. Tu lze realizovat například následujícím způsobem:

• na Váš současný web umístěte krátký dotazník, v němž se návštěvníků zeptejte, zda by si změnu Vašeho webu přáli, co by od ní očekávali a co se jim na současném řešení líbí a nelíbí,
• obešlete své zákazníky, na které máte e-mailové adresy, se žádostí o jejich komentář k tomuto kroku,
• nechte si vypracovat uživatelský test (např. od společnosti Dobrý Web), který vám ukáže hlavní kritické body, jimž byste měli věnovat pozornost.

Teprve poté uvnitř firmy dejte získané poznatky dohromady s vašimi nápady a představami, co by v nové verzi mělo být. Uvidíte, že informační základ, který vám zákaznický průzkum poskytne, bude nanejvýš užitečným a mnohdy překvapivým materiálem, jenž vám ukáže správný směr.

V okamžiku, kdy budete mít k dispozici ucelený koncept spojující potřeby zákazníků a vaše, začněte hledat vhodného partnera. Při tomto hledání se snažte pokud možno řídit referencemi a popsanou metodikou. Pokud v ní budou chybět body, o nichž jsme v tomto článku mluvili, raději se takové firmě vyhněte. A přijďte třeba do SYMBIA :-)